PLÁŠTĚ A DUŠE: Kdy je měnit a jaké mají rozměry

Výběr plášťů můžete nechat na odbornících v servisu, ale pokud chcete do této „disciplíny“ trochu vidět sami, v několika článcích se jejich vlastnostem a výběru budeme věnovat, podíváme se na celé téma trochu komplexněji a přidáme pár modelů pro každou kategorii, které máme dlouhodobě ověřené. Začneme zlehka a v prvním článku si řekneme kdy je vhodné pláště nebo duše vyměnit a jak poznáme jestli budou pasovat.

Kdy měnit pláště

Silniční pláště měníme, pokud se v jejich středu dělá viditelná „ploška“. Terénní pláště měníme, pokud se špunty na středu jejich běhounu začínají zakulacovat a ztrácí ostré hrany (tedy ne až když celé špunty zmizí), nebo pokud pozorujeme ztrátu jejich přilnavosti (gripu). Někdy to opravdu spíš poznáme na jízdě dřív, než je to okem vidět. U trekových a různých univerzálních plášťů měníme opět pokud vzorek ve středu začíná viditelně mizet nebo se zhoršily vlastnosti natolik, že to poznáme při jízdě. Pláště neměníme až když z nich tzv. „lezou hadry“, takový plášť nejen že má mizerné jízdní vlastnosti, ale je mnohem náchylnější k defektu (propíchnutí). A samozřejmě měníme pláště přestárlé, popraskané, poškozené, rozříznuté apod. bez ohledu na stav jejich vzorku.

Rozměry ráfků a plášťů

V tabulce jsou uvedeny nejčastější průměry kol v různých normách značení. Šířku pláště udává vždy druhé číslo (není v tabulce), ať už v palcích nebo milimetrech, což platí pro všechny normy. Pokud kupujete nové pláště podle starých, na každém plášti bude minimálně v jedné z těchto norem vyražena šířka i průměr, průměr bývá uveden i na samotných ráfcích. Průměr musíte dodržet bezpodmínečně, se šířkou se dá experimentovat, v určitých mezích, viz druhá tabulka s údaji od DT Swiss, kde je vztah mezi šířkou pláště a vhodnou šířkou ráfku. Zároveň u koloběžek nedoporučuji bezhlavou výměnu plášťů za výrazně širší či naopak užší, ruku v ruce se šířkou jde pak i výška nášlapu, což je dost zásadní parametr. Doporučuji hledat velikosti vždy v ETRTO, protože americké značení nemusí být stoprocentní a může znamenat reálně jiné průměry (v tabulce v závorkách), ETRTO je spolehlivé. Velikost 28“ a 29“ je stejná – 622mm, liší se jen tím, že 28“ mívá užší ráfky i pláště a značí se tak silniční, trekové a gravelové pláště, 29“ naopak a označují se tak 622mm pláště a kola v „bajkovém“ světě.

Parametry duší

U duší jsou průměry jako pro pláště, někdy může být duše udělaná jako částečně univerzální, např. 27.5-29“ a všechny duše mají rozpětí šířek plášťů, pro které se dají použít, takže se stačí trefit do rozmezí. Např. pokud máte plášť 26x2.20“, použijete duši 26x1.95-2.30“. Jediné, na co je zde třeba dávat pozor, je druh ventilku. Můžeme se setkat se třemi druhy ventilků, Dunlop (DV), autoventilek (AV) nebo galuskový ventilek (SV, FV). Dunlop ventilku doporučuji se vyhýbat, v praxi spíše volíte mezi autoventilkem a galuskovým. Autoventilek, jak název napovídá, nafouknete i na benzínce apod. bez problémů, na galuskový musíte mít redukci. Cyklopumpičky mívají často obě varianty, takže tam je to většinou bez problému. Pokud máte ale na koloběžce galuskové ventilky a chtěli byste raději autoventilky, pozor aby vám prošly otvorem v ráfku, autoventilky jsou totiž širší. Proto i pokud pořizujete náhradní duši, kterou chcete vozit s sebou jako rezervu, doporučuji s galuskovým ventilkem, protože ten projde všude a můžete s ní zachránit na výletě třeba kamaráda, co má ráfky jen na „galuskáče“.

V některém z dalších článků se podíváme na vhodné typy plášťů a vlastně i duší, protože i tam jsou rozdíly v kvalitě.

Karel